Není med jako med

Med je složen z velké části (cca 70 %) z jednoduchých cukrů. Ty bez jakékoliv předchozí proměny přecházejí po konzumaci ze žaludku do střeva a z povrchu sliznice se vstřebávají do krve. Krevním oběhem se dostávají do všech tkání těla, zvláště svalů a jater, kde se při nadbytku ukládají jako glykogen (živočišný škrob, polysacharid). Při velké spotřebě (námaze) se glykogen z jater a svalové tkáně opět uvolňuje jako hroznový cukr. Nedostatek glykogenu se projevuje např. únavou a tu lze velmi rychle odstranit glycidovou stravou, z které nejjednodušší, nejvydatnější a přímo stravitelný je pouze med. Dostatečný obsah jaterního glykogenu umožňuje krýt energetickou potřebu ostatních tkání glukózou a tím brzdí odbourávání bílkovin. Med obsahuje mimo jiné glukózu, fruktózu, enzymy, vitamíny, minerálie, organické kyseliny, aminokyseliny, hormonální látky a vonné látky.

Med může být používán v nezměněném stavu jako výborná konzervační surovina pro ostatní včelí produkty a jiné přírodní látky (rostlinné plody, kořeny). Tím vznikají různé druhy potravinových doplňků. Působí nejen jako konzervant, ale svými účinky násobí vlastnosti ostatních produktů.

Chuť a kvalita medu záleží stejně jako u vína na počasí v tom kterém roce. Kvalita tedy záleží na ročníku, místu sběru, roční době odběru,
nadmořské výšce umístění úlů a příslušné vegetace a hlavně na pečlivé práci včelaře.